úterý 18. srpna 2015

Jak popsat romanci

Tímto článkem reaguji na vtipný článek autorky Kateřiny Petrusové a to: Jak nepsat romanci. Shodou okolností jsem před více jak rokem totiž jednu romanci napsal - Hříšky bílé lišky. Je specifická, jako každé mé dílo, ale je to romance, ve které jsem se nevyhnul ani popisu scén nejintimnějších.

Tak že jak popsat romanci aby působila? Slepé cesty popsala již Káča. Užití odborných názvů může být příliš lékařské a odborné pro nabuzení romantické scény. (Penis, vulva, ...) Na druhou stranu ani zaužívané eufemismy nejsou to pravé. Protože každé slovo má svůj význam a i když je použijete obrazně pro intimní partie, stále si zachovají i svůj původní význam. A ten zkresluje, zabarvuje, mění užitý význam. Občas v opravdu podibou směsici (Jeskyňka, kopí, ...)
Jádro je v tom, že celý fyzický akt jako provedení, není nositelem vzrušení. Působí neutrálně, až ploše. Zabarvení mu dá až situace okolo. (Násilné, milostné, odporné, prázdné, ...) Vše co se dějě v příběhu okolo je mnohem důležitější, než samotný akt. Fyziologické detaily jsou zbytečné až rušivé.

SITUACE

Nemusíte popisovat jak vypadá soulož, protože to každý přece ví. Smyslem příběhu je navodit situaci a představu ve čtenáři. Je třeba popsat především to, co neví, a přitom je pro představu podstatné, dráždivé. Především co je nestandartní, odlišující. Může jít o nedokonalost která dá scéně lidský rozměr (stud jednoho či obou, nesmělost, nejistota v konání, ...). Nebo o překročení hranice což je dráždivé (porušení morálních zvyklostí, zákazu jiné figury, prolomení osobní hranice možného u postavy, obrana která povolila, ...) Pro upřesnění je možné pospat průvodní projevy (pot, křik, sevření, ...). A to stačí. Všichni ví, o co tam jde.

Pro příklad něco z lišky:
Světlo bylo zhaslé, ale slídovými dvířky kamen blikal oheň a ozařoval její široké boky a zaoblená stehna. Seděla na něm a vášnivě jej milovala. Objímal ji svými medvědími dlaněmi, připadala mu drobná a zranitelná. Miloval se s tou dívkou tu poslední noc. Alespoň do té doby, než ji ovládly jeho doteky. Tu noc se nehlídala, byla jeho nevěstou a každá vlna pocitů zalévala ji stejně jako místnost. Viděl okolo sebe stromy, cítil déšť a miloval se s liščí vílou. Vnímal její ostré zuby na rameni, jemnou srst pod prsty a silné zvířecí pižmo. 
Vnímal čas vzdálený jak lidstvo samo, který zazníval z jejího kňouravého dechu při každém společném pohybu. Miloval se s divokou vílou. Ale tato víla měla v sobě hodně lidského. Lišky už jsou takové, vždy byly blízko lidí a naučily se brát to, co nebylo určeno pro ně. A když brát, tak hladově a vše.
Usnul až k ránu a když se probudil, pochopil, že to bylo naposled v jeho životě. 

Nebo:
Posadila se na pelest, ruce odevzdaně za hlavou. Její ňadra se nejistě zvedala jen pár centimetrů od jeho tváře. Z celého jejího těla stoupal do chladné místnosti žár, který pohlcoval vše ve svém okolí. Voněla lesem, fialkově liščím pižmem, vílou i roztoužením ženy.
Koňák pach nasál a ten jej připravil o poslední zábrany. Strhl Vuples na postel. Bránila se, ale byl silnější. Přimáčkl ji do přikrývek v neovladatelné zvířecí touze, kterou v něm probudila. Pevně ji držel, zmítající zvířátko, až jí obtiskl své prsty na zápěstí. Kňučela, ale jeho hrdelní vrčení přehlušilo jakékoliv protesty.
Miloval se s ní. Vzal si ji, jak se mu sama nabídla. Patřila mu. Byl jejím pánem a ona jeho hračkou.


POCITY

Další škálou možností pro navození vzrušení jsou pocity. Ono i v sexu jde především o to co cítíte, než k čemu fyziologicky dochází. 
( Jedna kamarádka mi kdysi vyprávěla, jak její dcera poučena ze školy o sexuální výchově, chápající vše až na detail, jak se spermie fyzicky dostane do vagíny, ji požádala o vysvětlení. Tak jí to vysvětlila a dcera prohlásila: Fuj, tak k tomu mě nikdo nepřesvědčí! S pohledu zkušených je to úsměvná historka, ale má v sobě pravdu. Samotný akt je po fyziologické stránce minimálně neromantický.)
Tak že se soustřeďte na vnitřní pocity postav. (K tomu je samozřejmě třeba čerpat ze zkušeností.) Čím přesnější a intenzivnější představu pocitů vzbudíte, tím silněji bude scéna působit.

Pro příklad něco z lišky:
Dávno jí již nebyla zima. Objímala jej a vdechovala vůni jeho potu, přijímala jeho doteky. Cítila jej na jazyku, na své kůži i v sobě. Přes sevřené zuby tlumila své pocity a vyznání, o to pevněji jej tiskla k sobě. Chtěla víc. Chtěla vše.
A tak došla pochopení, o čem je to lidské kouzlo lásky. Ve výkřiku ztratila půdu pod nohama a propadla se do hloubky svého těla. Hlouběji, než sama kdy dosáhla.




KOMBINACE

Kombinace obojího je každopádně nejlepší. Opět příklad z lišky:
Ve stejné době, se pokusila Marika v panském seníku odsunout od nenasytně požitkářské lišky. Zaplavena vlnou intenzivních pocitů lapala kňučivě po dechu. Cítila, že ten další, dávno nepočítaný orgasmus nezvládne. Zešílí! Nikdy to neskončí, věčná hračka nesmrtelné zkomající člověka. Přitom cítila, jak se každým liščiným dotykem probouzí v jejím těle křečovitě svíravá odezva. A ke své hrůze zjistila, že se začíná opět stupňovat.
„To je moc! Prosím,” vyrazila ze sebe v šoku. 
"Moc se ti věnuji, cácorko má,
Snad chceš poznat víc! Dobře tě liška zná?"
Dívka chtěla protestovat i poslušně přikývnout. Ale jak Vuples zintenzivnila svou snahu, jen se kňučivě roztřásla, aby v zápětí vykřičela do lesa své překvapení. Její tělo poznalo hloubky, na které nevěřila.

Žádné komentáře:

Okomentovat