středa 28. ledna 2015

Spisovatel a události: Traumata dětí a rodičů

Aby se svět změnil, nesmíme přehlížet zlo a být schopni se poučit. Nezapomenout! Hledat selským rozumem pravdu a stát za ní! Jako spisovatel jsem se rozhodl reagovat na některé z událostí života.

Jde o článek: V Česku jako v Norsku: odebrání dětí dohnalo otce k sebevraždě

Logopedka po té co slyšela, že pětiletou dceru otec i umývá a lehá si k ní do postele předpokládala zneužívání a nahlásila to na sociálku. Ta odebrala ihned dítě z rodiny a začala vyšetřovat. Otec tlak nezvládl a spáchal sebevraždu. Celý článek zde.
Protože z hlediska západní civilizace nejde o ojedinělý případ, je třeba reagovat.


EXTRÉMNÍ POHLED VEDE K EXTRÉMNÍMU JEDNÁNÍ

Už jsme si zvykli, že nás média zahlcují extrémy a patologií lidské společnosti. Ale nebezpečí takového pohledu tkví v tom, že postupně čím dál více lidí předpokládá, že to je obraz skutečného světa. (Samozřejmě že není, jde naopak o vyjímky. Svět je většinově normální a rozumný.) Lidé, kteří přijmou takovou podobu světa, si vytvoří v mysli extrémní (patologický) vzorec smýšlení. Předpokládají extrémnost a jednají extrémně.
Nevím jaká traumata zažila zmíněná logopedka v dětství, ale její vztah s otcem asi nebude ideální.  Asi nepoznala otcovskou lásku, pokud předpokládá, že ta je motivována sexuálně. Ale otcové milují své děti. Starají se o ně a jsou dětmi milováni. To je normální pro všechny fungující otce a je to také správné.

Ještě jedna věc mne na tom zaujala, gendrová diskriminace otců. Nebo by snad paní logopedka jednala stejně pokud by šlo o matku a syna? Viděla by něco patologického na tom, že matka myje syna a že pětiletý synek si vleze večer k mámě do postele? 

Generace uvědomělých otců přichází masověji teprve s touto dobou, a gendrovou rovnost a uznání si musíme asi teprve získat. Bohužel i se ztrátami na životech.


CHRÁNIT PROTI TRAUMATU, NE ZPŮSOBIT!

Nezvykle ale jednal především sociální úřad v Klatovech, a to by nemělo být přehlíženo ani zapomenuto.
Pokud zřídíte úřad, který má chránit, je základním předpokladem, že sám nebude to samé způsobovat. Pokud zřídím úřad pro vyšetřování organizovaného zločinu, nemůže tento úřad zločin organizovat. Pokud zřídím úřad pro odhalování krádeže aut, nemůže tentýž úřad krást auta, a to ani pro podezření, že auto bylo ukradeno. Stejně tak předpokládáme že nás požárníci chrání před požáry, ale nezakládají je.

Zmíněný sociální úřad, či jeho část, má za úkol jednat v zájmu dětí a chránit je před traumatem. V zájmu dětí je jednoznačně vyrůstat v lásce a pěči svého domova, známého prostředí. Nejlépe v péči svých rodičů. Pokud zmíněný úřad odebere dítě z takové rodiny, a neprokáže že tak skutečně ochránil dítě před zcela určitým traumatizováním, pak je sám vinen činem traumatizování dítěte. Protože jeho odebrání z domova a od milovaných rodičů je jednoznačně velmi silně traumatizující.
Nezabránit zlu je špatné, ale mnohem horší čin je zlo způsobit. Někde vznikla chyba v postupu. Rychlost tu byla zcela jednoznačně ku škodě věci. Protože svět není patologický, ale normální. Pravděpodobnost přehmatu je tedy větší než ochrana. A každá chyba by měla vést ke změně postupu, aby se již neopakovala. Poučení se. 

Nechci tu rozebírat zákonost postupu. Za prvé o tom nevím dost a za druhé to ani není skutečně podstatné. Zákon je jen vodítko a umožňuje. Zákon je nástroj. Ale lidský rozum rozhoduje (a měl by rozhodovat) kdy a jak jej užít. Každý případ je jiný, inviduální, a inviduální by měla být i reakce. Jen ta může pomoc a neublížit. A pokud jde o děti, platí to dvojnásob. Pokud měla zmíněná sociální pracovnice skutečně takto dle metodiky jednat, pak je třeba změnit metodiku. Je to v zájmu dětí! A je to třeba abychom je uchránili od podobných traumat do budoucna!

Pokud někdo stále ještě hají systém, že v takovém případě je třeba rychlého jednání než opatrného, pak vám dám jako vypravěč modelový přiklad jak nesmyslné to je. Když naštvete souseda a on se vám pomstí tak, že dá (jen) podezření na týrání a zneužívání vašich potomků vámi, úřad vám je následně odebere na půl roku než to prošetří! Ku prospěchu koho to bude? Dětí, které budou odtrženi od rodičů? Chcete takový svět?

Jako rodiče dětí, které chceme chránit před traumaty, jednat v jejich zájmu, musíme jasně říct že tak být jednáno nemůže! Rodina je na prvním místě a její rozvrácení bez opravdu extrémní nefunkčnosti (podepřené důkazy ne pomluvou či pocitem) nemůže být shledáno nutným jednáním!

1 komentář:

  1. Dobrý den,
    děkuji za Váš článek. Nicméně viděla jsem rozhovor s onou logopedkou a ta mluvila o skutečnostech, které Vy v článku neuvádíte.
    Holčička byla přivedena k logopedce s tím, že nemluvila. Už toto většinou poukazuje na nějaké traumatické zkušenosti. Dále logopedka uvedla, že holčička na nějakých loutkách/plyšácích názorně ukázala nějaká nevhodné chování jejího otce vůči ní. Logopedka sama řekla, že o zneužívání nebyl pochyb, ale konkrétní být nechtěla, aby zachovala soukromí oné holčičky. Takže nešlo pouze o umývání a společné ležení v posteli...

    OdpovědětVymazat